Tiskem

8. 4. 2005

Artkontakt: startovní čára umělců

Po loňské premiéře se letos koná druhý ročník soutěžní přehlídky Artkontakt, která se zaměřuje na zmapování tvorby mladých malířů a grafiků do 26 let. Po loňské premiéře se letos koná druhý ročník soutěžní přehlídky Artkontakt, která se zaměřuje na zmapování tvorby mladých malířů a grafiků do 26 let. Soutěž obeslalo téměř 120 autorů, z nichž zhruba polovina byla vybrána k účasti na výstavě, kterou mohou ještě tento víkend zhlédnout diváci v Brně (Galerie Artkontakt, Galerie U dobrého pastýře Brněnského kulturního centra, Galerie Studentského centra) a následně v Lounech (Galerie XXL), Praze (Galerie AVU, Galerie Vltavín) a Opavě (Galerie U Jákoba). Zastoupení zde mají studenti z většiny vysokých výtvarných škol a fakult v České republice. Přestože jejich rozložení není rovnoměrné a kvantitativně mezi nimi dominují malíři z Rittsteinova ateliéru na pražské akademii a Mainerova ateliéru na brněnské Fakultě výtvarných umění, poskytuje výstava poměrně reprezentativní průřez tvorbou nastupující generace českých výtvarníků. Úspěšní konceptualisté Vítězství Radoslava Zrubce z Kvíčalova ateliéru na brněnské FaVU odráží oblibu, které se u české výtvarné kritiky těší konceptuálněji pojatá malba na úkor klasického figurálního obrazu. Konceptu se v tuzemsku tolerují řemeslné nedostatky i menší invence. Když se vedle sebe shromáždí podobně laděné obrazy různých autorů, jak k tomu musí dojít na přehlídce typu Artkontaktu, kvalitativní nedostatky jsou patrné i laikovi. Zrubec ovšem mezi řadové konceptualisty nepatří a představuje to lepší, co je v daném typu tvorby k vidění. Neutápí se v průměru studentů Kvíčalova ateliéru, kteří vytvářejí dekorativní abstraktní obrazy založené na pravidelných přímkách a mdlých barvách. Zrubec udržuje kontakt s moderními trendy v abstraktní malbě. Dodává svým obrazům dynamiku, vynalézavější kompozice a pestřejší barevnost. Bytostnou konceptualistkou je také držitelka třetí ceny Tereza Janečková z ateliéru Aleše Veselého na pražské akademii. U jejích počítačových tisků se ani o malbě mluvit nedá. Prvořadé místo zaujímá nápad, k němuž Janečková hledá odpovídající způsob vyjádření. Nápadů má dostatek a na zdejší výtvarné scéně si už dokázala vybudovat svébytné postavení. Asi nejvýraznější talent letošního Artkontaktu představuje Pavla Zemková, která získala druhé místo. Studuje v Mainerově ateliéru na brněnské FaVU, posledním ateliéru, který se v Brně věnuje klasické malbě. Mainerovi studenti mají bohatou invenci, ale často se potýkají s řemeslnými nedostatky. To ovšem není problém Pavly Zemkové. Na svůj věk disponuje poměrně vyzrálou techniku. Její temné melancholické symbolistní malby mají mimořádně silný výraz. Výtvarný projev Pavly Zemkové patří k tomu nejoriginálnějšímu, co mohou diváci na letošním Artkontaktu vidět. Nadějní figurativní malíři tvoří ve vyšších ročnících ateliéru Petra Veselého na brněnské FaVU (Jana Prekopová, Eva Sedláčková, v některých pracích i Barbora Lungová). V nižších ročnících talenty už tak průkazné nejsou. Ateliéru původně zaměřenému na figurativní malbu neprospívá odklon ke konzervativní abstrakci, k níž v posledních letech směřuje. Z pražské akademie má na Artkontaktu nejsilnější zastoupení Rittsteinův ateliér. Charakteristickým znakem Rittsteinových studentů je expresionistický projev. Přesto asi nejvíce zaujmou malby Aleny Anderlové, která groteskní témata dokáže vyjádřit lyričtější formou. Mezi nejzajímavější výtvarníky přehlídky patří David Hřivňacký z Kokoliova ateliéru na pražské akademii. Řada uměleckých teoretiků bude jeho obrazy velkoměstských zákoutí pokládat za příliš popisně realistické a tím i neinvenční. Nicméně Hřivňacký má smysl pro citlivé vystižení atmosféry, pracuje s jemnými barevnými odstíny a dokáže v poměrně frekventované tematice přicházet s neotřelým kompozičním řešením. Salajkova ponurá mystika Paralelně s přehlídkou Artkontakt probíhá v Galerii mladých Brněnského kulturního centra výstava prací loňského vítěze Martina Salajky. Cyklus obrazů s názvem Lesní plesnivec zachycuje výjevy z jihomoravských lužních lesů. Nejde o tuctové krajinářské "obrázky" z Podyjí, ale o působivý symbolistní pohled do světa žab a vodní fauny, která v močálovité krajině žije. Salajka spojuje hutný expresívní rukopis se symbolismem přelomu 19. a 20. století. Originální barevnost, v níž převládá temně fialová a jedovatě zelená, přispívá k ponuře mystickému ladění obrazů. Salajkovu cyklu dominují ikonické kompozice Žabí satan a Žabí baroko. Salajka během roku odešel z brněnské FaVU do Rittsteinova ateliéru na pražskou akademii a zraje v jednoho z nejvýraznějších malířů své generace. Vzhledem k omezeným možnostem prezentace, kterou v Česku výtvarníci nastupující generace mají, představuje výstava Artkontakt jedinečnou příležitost, jak se s jejich tvorbou seznámit v poměrně reprezentativní šíři.

Robert Janás

Hospodářské noviny